PRENATÁLNÍ OBDOBÍ
Prenatální období rozhoduje o kvalitě našeho budoucího života.
Vliv vztahu matky k plodu ovlivňuje stav dítěte po narození. G. Rottmann r. 1973 dokázal, že matky, které cítily zášť k dítěti v průběhu těhotenství, rodily častěji děti s tendencí k rozvoji psychosomatických problémů již brzo po narození.
Význam prenatálního období pro další vývoj dítěte potvrdily rozsáhlé výzkumy Ammona r. 1973 a Grofa r. 1976 dokázali, že v průběhu nitroděložního vývoje se formuje nejen tělesná stránka, ale i psychika a podvědomé JÁ. Lidský charakter se začíná utvářet již 27. den po početí!
Představitelé Pařížské psychosomatické školy zdůrazňují také, význam prenatálního stresu. Narušená symbióza dítěte s matkou, vede k psychosomatické patologii. Dítě si připouští rodinné spory k srdci. Vyskytují se zde pak od ranného věku dítěte sklony k angínám, rýmám, bronchitidám, které ovlivňují dítě v prvních sedmi letech života.
Všichni jsme poznamenáni vlastním Dětstvím. Hlavním psychická traumata, z niž nejhorší je ,,nejsem milován" , vznikají na tomto základě již v děloze. Těžko lze léčit závažné zdravotní potíže bez pochopení a eliminace příčiny.
Volně zpracování dle Linksu 3/2006, Vztah matka-dítě, jako klíč k porozumění případům.