ZÁKONY HOMEOPATIE
Homeopatie je vědou, která se zabývá vzorci nemocí a tím, jak se tyto vzorce převádějí do jazyka jiných světů. V homeopatii máme čtyři zákony.
1. Zákon podobnosti - je základní zákon homeopatie. Tento princip znal Hipokratés, silně ho zdůrazňoval i Paracelsus. Hahnemann ho vyzdvihl na systematickou a tedy vědeckou rovinu
2. Diadoxe - Jednou z jeho forem jsou známé Heringovy zákony, které ukazují směr léčby. Jedná se o změny symptomů, jedno nastupuje po druhém. Obecně je možné jí pozorovat v celé populaci. Děti mají sklon ke kožním problémům, adolescenti k senným rýmám a alergii, dospělí mají problémy se svaly a šlachy, lidé střed. věku začínají mít nemocné orgány a staří lidé jsou náchylní k paralýzám, potížím se srdcem, cerebrovaskulárním problémům a demencí. Homeopatická zkušenost nám říká, že diadoxe je universální.
3. Potence - zákon potencování je jedním z nejzvláštnějších a nejdůležitějších Hahnemannových objevů. Léky se stávají při potenciaci silnějšími, což je samo o sobě podivné, zásadní, neočekávané a paradoxní.
4. Perfinita - jde o nové slovo, které vysvětluje skutečnost, že podobnost v jedné vlastnosti nebo aspektu vede k podobnostem i na jiné úrovni. Např. čeleď Solanaceace mají podobnou strukturu, podobné chemické sloučeniny jako hyoscin, atropin a další podobnost v DNA a účinku na živé tvory, což ukazuje jasně materia medica. Jan Scholten