Konstituční homeopatie
vychází z klasické homeopatie, která chápe daného jedince jako celek. Zde nezáleží, jak je stanovená jeho diagnóza, či jak jsou nazvány jeho jednotlivé nemoci. Hledá se příčina daného stavu, která se projevuje jako dysbalanc organismu. Většinou se podává jeden homeopatický lék, od kterého se očekává zlepšení oné vnitřní disharmonie, což sekundárně zlepšuje konkrétní potíže. Z pohledu konstituční homeopatie je tedy jen jedna nemoc zahrnující celý organismus a je charakterizována homeopatickým lékem, který je považován za konstituční.
Ne vždy je možno na poprvé stanovit přesné konstituční homeopatikum, vždy záleží na tom, jak daný jedinec se otevře a poskytné homeopatovi, co nejpřesnější informace o sobě. Případné nedokonalosti v léčbě jsou přisuzovány tomu, že nebyl nalezen přesný konstituční lék, který by byl dokonalým similimem a hledá se přesnější nebo doplňující konstituční lék. Konstituční léčba je nejvhodnější u dětí, které nejsou příliš zatíženy předešlou chemickou alopatickou léčbou. Touto metodou rozpracoval a zbýval se především J. T. Kent. |
|
|
|
|
|
|
|
|