|
HOMEOPATIE 
Základní myšlenka HOMEOPATIE je stará nejméně 25OO let. Přibližně v té době se o ní zmiňoval ,,otec medicíny,, řecký lékař Hippokrates . Jako léčebná metoda se však homeopatie rozšířila až v posledních dvou staletích.
Obdobně léčil slavný alchymista 16. století Paracelsus , vl. jménem Theophratus Bombastus von Hohenheim (1493 - 1541). Snažil se založit lékařskou vědu na pokusu a pozorování. Začal používat léků v podobě tinktur a extraktů.
Zakladatelem moderní homeopatie je považován německý lékař Samuel Christian Hahnemann (1755 - 1843).Po devíti letech své lékařské praxe, se kterou se neztotožňoval, jej vedlo k tomu, že vypracoval nové, vlastní pojetí medicíny, které nazval HOMEOPATIÍ. Homeopatie - homoeopathos - podobnost utrpení. Podobné léčí podobným - podle tohoto principu, známého též jako ,,zákon podobnosti,, , similia similibus curatur.
V roce 1816 bylo u nás homeopatické pracoviště na pražské Invalidovně, což bylo první experimentální pracoviště v Evropě. Po zákazu provozování homeopatie v roce 1819 (povolení bylo obnoveno v roce 1837) se homeopatie prováděla více-méně individuálně. Po druhé světové válce zájem medicíny o homeopatii upadal a v roce 1961 byla zrušena i poslední homeopatická lékárna u nás.
Hanemannovy originální teorie dále rozvedli hlavně američtí homeopaté dr. Constantine Hering a dr. James Tyler Kent . Dr. Hering formuloval tři základní zákony léčby:
1. Když pacient spěje k vyléčení, přesouvají se příznaky od orgánů vnitřních k vnějším orgánům a tkáním.
2. Uzdravování po těle obvykle postupuje shora dolů.
3. Staré příznaky během uzdravování často znovu vyplynou napovrch, obvykle v opačném pořadí.
Po roce 197O homeopat řeckého původu George Vithoulkas provedl rozsáhlý výzkum s cílem aktualizovat Kentem uváděné varianty a zdokonalit homeopatickou teorii i praxi.
Homeopaté věří, že pevné zdraví pochází z rovnováhy mezi duchem a tělem. Té je dosahováno ,, životní silou,, , která reguluje regulační schopnosti, díky nimž je tělo schopno se samo uzdravovat.
|